ádžňá = pokyn nebo poznání

Ádžňá čakra leží uprostřed čela mezi obočím, a proto se také nazývá „třetí oko“. Je to centrum čistoty a moudrosti. Tvoří hranici mezi lidským a božským vědomím. V tomto bodě se setkávají tři hlavní energetické dráhy (nádí): ida (měsíční nádí), pingala (sluneční nádí) a sušumna (centrální nádí). Jestliže se jejich energie v ádžňá čakře setkají a společně stoupají vzhůru, dosahujeme samádhi, stav nejvyššího vědomí.

Mantrou ádžňá čakry je OM, prapůvodní zvuk stvoření. Prvkem je anupáda tattva, duchovní element. Ústředním motivem na vyobrazení čakry je šiva lingam, symbol tvůrčího vědomí. V této čakře, stejně jako v čakrách následujících, se již nevyskytuje žádný zvířecí symbol, neboť od tohoto stupně existují pouze čisté lidské a božské vlastnosti.

Barvou ádžňá čakry je mléčně bílá nebo kouřová, jež naznačuje, že vědomí je již sice z velké části pročištěné, avšak ještě ne docela. Lotos ádžňá čakry má dva okvětní plátky, které symbolizují, že na tomto stupni vědomí se vyskytuje „už jen dvojí“: átmá (Já) a paramátmá (Bůh). Božstvem ádžňá čakry je Šiva a Šakti, propojení v tělesné podobě. Je to výraz sjednocení vědomí a přírody, které však ještě zcela nesplynuly v úplnou jednotu.

K vlastnostem ádžňá čakry patří jednota (ékatá), prázdnota (šúnjatá), pravda (satja), vědomí (čit) [1] a blaženost (ánanda). Zde se otevírá „oko poznání“ a my můžeme spatřit skutečnost Já. Proto se ádžňá čakra označuje také jako „třetí oko“. „Třetí oko“ je také symbolem moudrosti a zároveň i atributem Boha Šivy.

Ádžňá čakra je sídlem „vnitřního Mistra“. Znamená to, že moudrost a poznání se uskutečňují v jednání. Sobecký intelekt se sklání před eticky vyšším rozumem a silou rozhodování (vivékou). Blokace v této čakře však vedou k opačnému projevu; síla rozvahy a rozlišování slábne a svádí nás na scestí.