Existují dva základní motivy, proč se člověk postí:

  1. pro rozvoj síly vůle a spirituality;

  2. ze zdravotních důvodů:

    • kvůli pročištění těla,

    • kvůli zhubnutí,

    • kvůli odstranění poruch spánku,

    • kvůli dosažení vnitřní harmonie,

    • kvůli překonání únavy.

Dlouhodobější půst by se měl provádět pouze pod dohledem; půst s duchovním cílem pod vedením Mistra, půst pro zlepšení fyzického zdraví pod lékařskou kontrolou.

Na tomto místě se věnujeme především prvně zmíněnému druhu půstu. Chceme-li se postit ze zdravotních důvodů a kvůli zhubnutí, můžeme to dělat kdykoli podle lékařského doporučení. Půst pro rozvoj spirituality však podléhá zcela přesným časovým určením a pravidlům. U duchovního půstu hraje velkou roli duševní rozpoložení a také příprava a režim postního dne. Vše, co se provádí vědomě, má na psychiku mnohem větší vliv než činnosti nevědomé.

Pro duchovní aspiranty neznamená půst jen to, že se zřeknou jednoho nebo dvou jídel. Je to také překonávání špatných návyků, vlastností a myšlenek a psychické i fyzické oproštění od zbytečných činností. Postní den má být vědomou, nezištnou, tělesnou a duchovní obětí. Kdyby se celé lidstvo stravovalo vegetariánsky a jeden den v týdnu se postilo, vyřešila by se otázka hladovění i mnoho zdravotních problémů na celém světě.

Půst nemá žádné náboženské důvody. Je to školení sebekázně a možnost, jak se lépe poznat. Posilují se jím vnitřní síly, a tím lze lépe zvládat situace v běžném životě. Poznáváme tak vlastní myšlenky a objevujeme v sobě schopnost dosáhnout toho, co jsme si předsevzali.

Posilování schopnosti setrvat u úkolu, který jsme si sami stanovili, je pro jógové aspiranty zvlášť důležité především proto, aby dokázali provádět každodenní cvičení pravidelně a bez „vnitřních dohadů“. Půstem v sobě rozvíjíme intuici a citlivost; pozvedáme se nad hrubohmotnou úroveň a zesilujeme kontakt s jemnými prvky a úrovněmi. Tak jsme schopni lépe pochopit vyzařování a působení vesmírných sil.

Dny, v nichž bychom se měli postit, jsou dány postavením planet a fázemi měsíce. Planety mají na náš život obrovský vliv; ale zvlášť silné je působení měnících se měsíčních fází na tok energie ve vesmíru.

Z vesmíru ovlivňují zemi dvě veliké síly: síla slunce a síla měsíce. Slunce symbolizuje vědomí a měsíc pocity a emoce. Pocity jsou tisíckrát silnější než vědomí. Jsou energií, která hýbe vším, co existuje, a všechno mění.

Vyzařování slunce je stálé, proto i jeho vliv je stále stejně silný. Působení měsíce je však stonásobně silnější; ovšem také mnohem proměnlivější, než je tomu u slunce. Různé fáze měsíce ovlivňují celou přírodu i lidské vědomí.

Oceán se často používá jako symbol pro vnitřní mír, neboť je ve své hloubce neustále klidný a nehybný. A přece v době úplňku, kdy je vyzařování měsíce nejsilnější, se i on dává do pohybu. Už několik dní před úplňkem a také po něm se objevují nejvyšší vlny a nejprudší bouře.

Úplněk působí i na zvířata a člověka. Kočky, psi, vlci, tygři, ale také mnozí lidé jsou v úplňkových nocích neklidní. Zvláště ženám se stává, že jimi v té době zmítají vlny emocí, mohou být citově velmi zranitelné, často nervózní, podrážděné a v depresi. Vždyť je také měsíc představitelem ženského principu, a proto na něj ženy tolik reagují. Tyto projevy citů však neznamenají ztrátu síly, nýbrž proudění energie.

Proč při úplňku propadají mnozí lidé depresím?

Protože nejsou schopni nechat proudit ven své city a tvůrčí touhu. Jejich energie je zablokována, a proto se cítí nervózní, podráždění a skleslí. Ale právě ve dnech kolem úplňku máme velikou příležitost, jak se vnitřně pročistit. Pomocí silné energie, která do nás v těchto dnech proudí, můžeme uvolnit zablokovanou energii a umožnit jí plynout.

Je to jako s výpustí či kanálem, který se ucpal, protože se v něm nahromadilo mnoho špíny. Abychom ho pročistili, musíme vzít hadici a propláchnout kanál silným proudem vody, aby se všechna špína vyplavila. Stejně tak působí energetický proud měsíce na zablokované city a komplexy. Mantrou a půstem se účinek ještě zesílí a my takto, zvláště při úplňku, pročistíme své vnitřní funkce (antahkarana), tedy mysl, intelekt, vědomí a ego.

I nov, stejně jako úplněk, má své zvláštní působení. Při novu lze pozorovat opačné jevy, než za úplňku; všechny niterní pochody a citová hnutí se v tu dobu utiší.

Zablokované emoce lze uvolnit a pročistit dobročinnými skutky (paramartha).

Paramartha znamená nezištnou činnost nebo obětování něčeho pro ostatní. Obětí může být například část pokrmu nebo jiný dar určený trpícím zvířatům či člověku, který ho potřebuje. Jinými slovy, dáváme druhým něco ze svého vlastnictví.

V době, kdy jsou noci bez měsíce, bychom neměli provádět určité činnosti, například sázet rostliny nebo je prořezávat, pokládat základní kámen pro dům atd., protože je to proti přírodním zákonům. I když se člověk takto prohřeší nevědomě, sklidí neúspěch.

Měsíční cyklus probíhá takto:

Začíná dnem úplňku, ten sám se však nezapočítává. Patnáct dní po úplňku je označováno za „temné noci“. Už první den po úplňku se oslabuje vliv měsíce, a stále slábne až do jedenáctého dne. V posledních čtyřech dnech se vliv měsíce mění již v opačné působení.

Patnáctý den po úplňku není měsíc na obloze vůbec vidět, je tzv. nov. O dva dny později se znovu objeví úplně tenoučký jako „nový měsíc“. Ve skutečnosti se objevuje již první den, ale jeho srpeček je tak tenký, že ho ještě nedokážeme spatřit. Pro nás je viditelný pouhým okem teprve až druhý den. Od toho okamžiku zase začíná přibývat, a tím nastávají „světlé měsíční noci“. Od jedenáctého dne již opět sílí vliv měsíce v úplňku; patnáctý den po novu je měsíc celý, a tím je dovršen měsíční cyklus.

Pro duchovní půst je vhodný den úplňku a novu nebo také 2. a 11. den každé měsíční fáze, při níž měsíc mění své působení, neboť zesílený proud energie v těchto dnech může výrazně pročistit naše tělo i mysl.

Dalším důvodem půstu je rozvoj síly vůle. Chce-li člověk bezpodmínečně něčeho dosáhnout nebo něco učinit, pak se postí tak dlouho, dokud se jeho záměr neuskuteční. Mnozí lidé, kteří chtějí vykonat něco konkrétního, se zavazují, že se budou postit tak dlouho, dokud nedojdou cíle. Silou volního úsilí se pak jejich přání nakonec vyplní.

Když celý den nejíme, máme samozřejmě hlad. Rádi bychom se najedli, ale silou vůle zkrotíme žádosti smyslů (pokud však vůle ještě není dost silná, je možné si vzít pár oříšků, ovoce nebo mléko).

Půst však není jen posilováním síly vůle. Je to také možnost, jak se můžeme naučit něčeho se vzdát. Proto má člověk v tento den obětovat svůj pokrm druhým.

Při půstu se cítíme lehcí a uvolnění na těle i na duchu. Dokážeme se lépe soustředit, pocity se projasňují a zintenzivňují a my můžeme svou energii vědoměji používat a řídit.

Průběh duchovního půstu

Jak by tedy měl den duchovního půstu začít, jak pokračovat a jak skončit? Víte-li, že se budete v daný den postit, nenakupujte do zásoby žádné potraviny a vnitřně se nalaďte na půst.

Ráno zapalte svíčku, proveďte svou ranní meditaci a po ní ásany. Pak si ještě přečtěte jednu kapitolu z nějaké svaté knihy. Potom jděte do práce.

Celý postní den byste měli setrvat v mysli u myšlenky, že se postíte pro duševní a duchovní rozvoj, a dát sami sobě slib, že v tento den nebudete nic jíst. Když své předsevzetí neporušíte, budete se cítit šťastní a vaše sebevědomí se posílí.

Stále si buďte vědomi toho, že tento den je zvláštní, a pokuste se ke svým bližním chovat zvlášť přátelsky a pozitivně.

Když přijdete odpoledne domů, znovu se umyjte, převlékněte se a začněte připravovat prašád [1]. Je to obvykle sladké jídlo nebo pokrm z mléka, rýže vařená v mléce (khír), sladká kaše (halva) nebo něco podobného. Vedle toho uvařte pro sebe nebo svou rodinu ještě běžnou večeři. Prašád a jídlo by se měly připravovat s láskou a s kladnými myšlenkami; je dobré si přitom recitovat mantry nebo zpívat duchovní písně. Jste-li hotovi s vařením, přejděte ke svému oltáři nebo na meditační místo, postavte tam květiny či ovoce spolu s prašádem a zapalte svíčku a vonnou tyčinku.

Světlo je symbolem přítomnosti Nejvyššího, znamená poznání a moudrost. Květiny, ovoce a vonné tyčinky jsou obětí dobrým silám ve vesmíru.

Pak se posaďte – sami nebo s rodinou či stejně smýšlejícími přáteli – před oltář, přečtěte nějaký duchovní text (např. z Bhagavadgíty nebo Bible), zazpívejte duchovní píseň a odříkejte modlitbu. Pak se rozdělí prašád za zpěvu následující mantry:

Óm brahmárpanam brahmahavir, brahmágnó brahmanáhutam

Brahmaiva téna gantavjam, brahma karma samádhiná

Toto obětní konání je Brahma (Bůh) [2].

Oběť (pokrm) je Brahma.

Ten, kdo oběť přináší, je Brahma.

Oheň (trávení) je také Brahma.

Brahma dosáhne ten, kdo jej pozná v jeho díle.

Nakonec snězte večeři, a tím ukončíte svůj postní den.

Duchovní aspiranti a jogíni se vždy stravují vegetariánsky, tzn. nejí maso, ryby a vajíčka. Vyhýbají se také alkoholu a každému typu drogy. Pokud tato pravidla (ještě) trvale nedodržujete, měli byste tak učinit alespoň v den půstu, jedenkrát týdně, popř. jednou za měsíc při úplňku.

Shrnutí:

V zásadě se doporučuje držet spirituální půst jeden den v týdnu (v pondělí – den měsíce a Boha Šivy nebo ve čtvrtek – den Jupitera a Mistra) a v den úplňku.

Pro den duchovního půstu není důležité pouze to, že nepřijímáme žádné jídlo nebo pouze jedno denně. Důležité je pozitivní a duchovní rozpoložení, v němž daný den prožijeme. Teprve díky němu se z půstu stává duchovní cvičení, které napomáhá duchovnímu rozvoji.

V postní den se máme vyhnout jakékoliv pevné stravě a pouze kolem páté hodiny odpolední sníst lehký pokrm (rýže vařená v mléce, halva, rýže, zelenina atd.). Nemůžete-li se postit ze zdravotních důvodů, máte-li například silný pocit slabosti nebo bolesti hlavy, můžete si vzít trochu mléka nebo ovoce.

Samozřejmě se může kdykoliv podle potřeby pít bylinkový čaj nebo voda. Není-li ze zdravotních důvodů přípustné postit se celý den, např. u cukrovky, lze vynechat alespoň jedno jídlo.